Fakturovaná plocha je finální výměra, která se objevuje na vaší kupní smlouvě nebo faktuře za nájem. Zásadní je pochopit, že tato hodnota se nerovná čisté ploše, po které můžete chodit (tzv. kobercová plocha). V realitní praxi jde o dynamickou veličinu, jejíž objem závisí na legislativě a použitém standardu měření.
V rezidenčním sektoru (byty v ČR) definuje plochu nařízení vlády č. 366/2013 Sb. To zavádí tzv. metodu „ode zdi ke zdi“, což znamená, že kupujete i plochu pod vnitřními příčkami, nosnými sloupy a komíny. Kupující tak reálně platí cca o 5–10 % více, než je čistá užitná plocha bytu. Pozor: Balkony a sklepy se do této plochy ze zákona nepočítají (jsou příslušenstvím), ale developeři je často marketingově sčítají do „celkové užitné plochy“.
V komerčním sektoru (kanceláře) je fakturovaná plocha výsledkem součtu vaší čisté kanceláře a podílu na společných prostorách (Add-on faktor). Zde záleží na normě: standard BOMA (USA) je pro nájemce nejdražší (počítá plochu až ke sklu fasády a včetně sloupů), zatímco standard GIF (Německo) je přísnější a levnější. Fakturovaná plocha je základem nejen pro nájemné, ale i pro výpočet Service Charges (provozních poplatků).
